Umíme rozpoznat dezinformace?
Co si mladí myslí o fake news? Věří tomu, co sdílejí jejich kamarádi? A opravdu si informace ověřují?
Výsledky výzkumu mezi 273 středoškoláky ve věku 15–17 let, realizovaného v rámci projektu WISEME.
Hlavní zjištění z výzkumu
Důvěra v osobní vztahy místo faktů
Studenti častěji věří obsahu, který sdílí někdo blízký (36 %), nebo který potvrzuje jejich názor (44 %). Lajky a influenceři hrají jen malou roli.
Kde hrozí nejvíc fake news?
Za nejrizikovější platformy považují studenti Facebook (64 %), TikTok (62 %) a Instagram (53 %).
Ověřuje se málo
25 % studentů si informace ověřuje systematicky.
7 % je neověřuje nikdy.
Při sdílení blízkými je kontrola ještě slabší.
Sebevědomí vs. realita
88 % studentů si myslí, že fake news pozná, ale jen 6 % si je jistých.
Obsah posuzují spíš podle známé osoby než podle zdroje.
Fake news někdy sami šíří
13 % studentů někdy vědomě sdílelo falešnou zprávu.
16 % si ji dokonce vymyslelo a publikovalo
Pojmy znají – souvislosti méně
Slova jako hoax nebo deepfake většina zná.
Ale pojmy jako infodemie nebo postpravda zná jen třetina studentů
V číslech a datech
Jak často studenti ověřují informace? Jak moc důvěřují obsahu na sociálních sítích?Jak jsou na tom jednotlivé platformy? Data z výzkumu přehledně v grafech a další zajímavé informace najdete ve výzkumné zprávě.
Studenti důvěřují obsahu na sociálních sítích velmi opatrně – většina platforem je vnímána spíše skepticky.
Nejlépe hodnocený je WhatsApp, kde více než třetina studentů vyjádřila důvěru, a jen 28 % nedůvěru. Je to jediná platforma, kde důvěra převažuje.
Instagram, YouTube a TikTok naopak vzbuzují spíš nedůvěru – důvěřuje jim jen kolem 5–18 % studentů.
Facebook vychází nejhůř: více než polovina studentů (57 %) mu vůbec nedůvěřuje, což z něj činí nejméně důvěryhodnou síť v očích mladých.
Jen čtvrtina studentů si informace skutečně ověřuje.
Pouze 9 % ověřuje vždy, 16 % často.
Polovina si informace ověřuje jen někdy – nejčastěji u důležitých zpráv.
Každý čtvrtý student ověřuje jen zřídka, nebo vůbec.
Dopady a interpretace
Co z toho plyne?
Dezinformace mladí často vnímají jako problém společnosti, ne svůj – chybí jim ale návyky, jak informace ověřovat a rozpoznat manipulaci.
Výuka by měla posilovat:
- kritické myšlení zaměřené zejména na rozpoznání předsudků
- rozvoj schopnosti ověřovat informace
- citlivost vůči manipulaci a předsudkům
Studenti potřebují nástroje, jak:
- pochopit, proč dezinformace vznikají a pro koho jsou určeny
- ověřovat zdroje, než jim uvěří nebo je sdílí
- vnímat, jakou roli hrají ve svém digitálním prostředí
O projektu WISEME
Projekt WISEME (The right use of social media to face disinformation and fake news) je mezinárodní iniciativou podporující mediální gramotnost a schopnost mladých lidí čelit dezinformacím online.
Projekt č. 2023-1-ES01-KA220-SCH-000152252 spolufinancovaný z programu Erasmus+.
